Komentovaná pravidla provozu na pozemních komunikacích

Zákon o silničním provozu doplněný komentáři a vybranými judikáty, ale především spoty a animacemi, je určen každému, kdo hledá názornou odpověď na otázky týkající se správné aplikace pravidel silničního provozu v každodenním provozu.

Pozn.: V zájmu maximální názornosti je u některých animací (animace na webu www.zakruta.cz, který je uváděný v odkazech následujícícho dokumentu) zjednodušeno provedení vodorovného dopravního značení. Nemusí tedy ve všech aspektech přesně odpovídat aktuálním technickým normám. 

Materiál ke stažení:

 

Materiál je doplněn přehledem dopravních značek se stručným komentářem.

K prověření znalostí z pravidel silničního provozu vám poslouží e-testy umístě na webových stránkách Ministerstva dopravy.

Pravidla silničního provozu

Pravidla silničního provozu jsou upravena zejména zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, v němž je upravena též oblast přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu, bodové hodnocení řidičů nebo oblast řidičských oprávnění a řidičských průkazů.

K provedení zákona o silničním provozu bylo dále vydáno jedno nařízení vlády a několik vyhlášek v působnosti Ministerstva dopravy, Ministerstva vnitra a Ministerstva zdravotnictví. Konkrétně se jedná o:

  • nařízení vlády č. 110/2001 Sb., kterým se stanoví další vozidla, která mohou být vybavena zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy
  • vyhlášku č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
  • vyhlášku č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech, ve znění pozdějších předpisů
  • vyhlášku č. 32/2001 Sb., o evidenci dopravních nehod
  • vyhlášku č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění pozdějších předpisů
  • vyhlášku č. 218/2006 Sb., o úhradě za poskytnutí údajů z evidence dopravních nehod
  • vyhlášku č. 3/2007 Sb., o celostátním dopravním informačním systému
  • vyhlášku č. 124/2007 Sb., o vzoru paměťové karty řidiče
  • vyhlášku č. 82/2012 Sb., o provádění kontrol technického stavu vozidel a jízdních souprav v provozu na pozemních komunikacích (vyhláška o technických silničních kontrolách)

Zákon o silničním provozu

Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, zapracovává přísluš předpisy Evropské unie a upravuje:

a) práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích,

b) pravidla provozu na pozemních komunikacích,

c) úpravu a řízení provozu na pozemních komunikacích,

d) řidičská oprávnění a řidičské průkazy,

e) působnost a pravomoc orgánů státní správy a Policie České republiky ve věcech provozu na pozemních komunikacích,

f) přestupky a jiné správní delikty,

g) bodové hodnocení řidičů.

 

Komentované znění doplněné o ilustrace a fotografie, včetně odkazů na videomateriál k vybraným ustanovením

 

Materiál je doplněn přehledem dopravních značek se stručným komentářem.

K prověření znalostí z pravidel silničního provozu vám poslouží e-testy umístěné na webových stránkách Ministerstva dopravy.

Změny od 1. července 2013

Dne 25. dubna 2013 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 101/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o silničním
provozu), ve znění pozdějších předpisů.

Konkrétní ustanovení, která byla novelou dotčena.

Celé aktualizované znění zákona č. 361/2000 Sb., s komentáři, vybranými judikáty a doplněné ilustracemi ke stažení zde.

Změny od 19. ledna 2013

Dnem 19. ledna 2013 nabývá účinnosti velká novela zákona o silničním provozu, která je obsažená v zákoně č. 297/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Změny navazují zejména na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech, v platném znění. Kromě toho se novelou od 19. ledna 2013 zavádí též tzv. „objektivní odpovědnost provozovatele vozidla“, která by měla zabránit zneužívání institutu tzv. osoby blízké a tím přispět ke zvýšení vymahatelnosti práva a nepřímo i k vyšší bezpečnosti silničního provozu vytvořením vyššího tlaku na umravnění neukázněných řidičů.

 

A)  Rozsah řidičského oprávnění

Od 19. ledna 2013 jsou řidičská oprávnění zákonem o silničním provozu v jeho § 80a vymezena dle přehledu na tomto odkazu (změny se budou týkat pouze nově udělovaných řidičských oprávnění).

Hlavní změny oproti stávající právní úpravě, pokud jde o řidičská oprávnění a jejich rozsah, lze shrnout následovně:

  • Skupina AM bude nově platit v celé Evropské unii (týká se i oprávnění udělených před 19. lednem 2013).
  • Nově zaváděná skupina A2 reaguje na tzv. princip postupného přístupu k řidičským oprávněním na motocykly a umožní odstupňování požadavků na věk a zkušenosti držitelů řidičského oprávnění pro motocykly.
  • Skupiny B a B+E se mění, pokud jde o rozsah oprávnění k řízení jízdních souprav, a to následovně:
    • se skupinou B (v základním rozsahu) udělenou po 19. lednu 2013 bude možné řídit pouze soupravy s přípojným vozidlem o celkové hmotnosti do 750 kg a celková hmotnost jízdní soupravy nebude smět překročit 3,5 tuny;
    • zavádí se možnost rozšíření řidičského oprávnění skupiny B uděleného po 18. lednu 2013, a to tzv. doplňovací zkouškou z praktické jízdy, díky které bude s oprávněním skupiny B (v rozšířeném rozsahu) možné řídit s přípojným vozidlem o celkové hmotnosti do 750 kg i jízdní soupravu, jejíž celková hmotnost překročí 3,5 tuny; rozšířený rozsah řidičského oprávnění se v řidičském průkazu vyznačí u skupiny B pomocí harmonizovaného kódu „96“;
    • pro řízení soupravy s přípojným vozidel o celkové hmotnosti nad 750 kg již nebude za žádných okolností postačovat řidičské oprávnění skupiny B udělené po 18. lednu 2013, nýbrž bude nutné řidičské oprávnění skupiny B+E;
    • pokud by však měla celková hmotnost přípojného vozidla překročit 3,5 tuny, nebude již stačit ani řidičské oprávnění skupiny B+E udělené po 18. lednu 2013, nýbrž již bude nutné alespoň řidičské oprávnění skupiny C1+E (ačkoli samotné tažné vozidlo bude stále spadat do skupiny B).
  • S řidičským oprávněním skupiny B bude nově možné kromě mopedů řídit i motocykly zařazené do skupiny A1, pokud budou vybaveny automatickou převodovkou (týká se i oprávnění udělených před 19. lednem 2013); tato rovnocennost se však týká pouze území České republiky a nelze ji využít v zahraničí, a to ani v rámci jiných členských států Evropské unie.
  • Již nebude možné řídit traktory s řidičským oprávněním skupiny C či C+E uděleným po 18. lednu 2013; k řízení traktorů bude v takovém případě nutné mít řidičské oprávnění pro skupinu T, které však platí pouze na území České republiky.

Pro stávající držitele řidičského oprávnění, které bylo uděleno ještě před účinností novely, je podstatné, že jeho rozsah se v žádném případě nezužuje, novelou se však může rozšířit. Podle přechodného ustanovení čl. II bodu 1 zákona č. 297/2011 Sb. totiž platí, že řidičská oprávnění jednotlivých skupin a podskupin udělená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají zachována v rozsahu, jaký měla podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona; tato řidičská oprávnění opravňují ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona rovněž k řízení motorových vozidel, která jsou do skupin vozidel se shodným označením nově zařazena tímto zákonem, pokud tomu nebrání omezení nebo podmínění řidičského oprávnění.

 

B) Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla

Od 19. ledna 2013 se v zákoně o silničním provozu (§ 125f až 125h) zavádí tzv. objektivní odpovědnost provozovatele vozidla, kterou má dojít ke znemožnění častých výmluv na tzv. osobu blízkou při projednávání přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu. Nově bude platit, že v případě, kdy se nepodaří zjistit totožnost řidiče, který se s vozidlem dopustil přestupku, pokutu místo něj zaplatí provozovatel daného vozidla. Podobná úprava funguje v celé řadě jiných států, například ve Francii či Nizozemí a od poloviny loňského roku také na Slovensku. Zkušenosti ukazují, že z dlouhodobého hlediska tato úprava výrazně přispívá ke snížení počtu dopravních přestupků, a co je mnohem podstatnější, i ke snížení počtu závažných dopravních nehod.

Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla se týká pouze případů, kdy budou současně splněny tyto podmínky:

  1. bude zjištěno porušení pravidel provozu vykazující znaky přestupku,
  2. nepůjde o dopravní nehodu,
  3. porušení pravidel provozu bylo zjištěno automatizovaným systémem bez obsluhy (např. automatizovaným radarem), nebo k němu došlo nedovoleným zastavením nebo stáním (tj. špatným parkováním), a
  4. totožnost řidiče vozidla není známa.

Provozovateli vozidla se uloží pokuta ve výši, která odpovídá pokutě za daný přestupek, jehož se řidič s vozidlem dopustil, přičemž nesmí přesáhnout částku 10 000 Kč. Provozovateli vozidla však nebude možné ani uložit zákaz činnosti, ani mu zaznamenat body v bodovém hodnocení. V zájmu snížení administrativní zátěže zavádí novela možnost rychlé vyřešení věci s provozovatelem vozidla méně formalizovanou výzvou k uhrazení tzv. „určené částky“, kterou stanoví příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Uhrazení „určené částky“ může být pro provozovatele vozidla výhodné tím, že tato „určená částka“ bude nižší než pokuta, která by byla provozovateli uložena po provedeném správním řízení v případě, že by na dobrovolné uhrazení určené částky nepřistoupil, a navíc se tím provozovatel vozidla vyhne povinnosti hradit náklady správního řízení.

Provozovatel se bude moci na řidiči, v důsledku jehož přestupku musel pokutu zaplatit, hojit soukromoprávní cestou.

Změny od 1. ledna 2013

Dnem 1. ledna 2013 nabývají účinnosti dvě novely zákona o silničním provozu, a to:

  1. zákon č. 18/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky;
  2. zákon č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Pokud jde o zákon č. 18/2012 Sb., ten obsahuje pouze drobnou novelu zákona o silničním provozu, která souvisí s přijetím nového zákona o Celní správě České republiky. Jedná se v podstatě o jedinou změnu, díky které celníci získávají oprávnění zastavovat z jedoucího vozidla jiná vozidla jedoucí ve stejném směru jízdy pomocí rozsvícení nápisu „STOP“, a to zepředu i zezadu (§ 79 odst. 2 zákona o silničním provozu). Dosud toto oprávnění měla pouze Policie České republiky a obecní policie.

Text zákona č. 18/2012 Sb. naleznete zde:

https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=z&id=23690

Druhý z uvedených zákonů účinných od 1. ledna 2013, tj. zákon č. 396/2012 Sb., do českého právního řádu přináší zcela nový právní institut nazvaný „exekuce pozastavením řídičského oprávnění“. Tématicky tato změna souvisí se změnami účinnými od 8. prosince 2012, neboť i v tomto případě změny směřují ke zvýšení vymahatelnosti dlužného výživného.

Exekuci pozastavením řidičského oprávnění bude možné nařídit pouze v případě, bude-li exekutorem vymáháno dlužné výživné na nezletilé dítě. Dnem doručení exekučního příkazu povinnému se povinnému pozastavuje řidičské oprávnění. Po dobu pozastavení řidičského oprávnění držitel řidičského oprávnění nesmí řídit motorová vozidla. Exekuční příkaz se povinnému doručuje do vlastních rukou.

Exekutor zruší exekuční příkaz pozastavením řidičského oprávnění,

a)   prokáže-li povinný, že k uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, nezbytně potřebuje své řidičské oprávnění, nebo

b)   zaplatí-li povinný nedoplatek výživného na nezletilé dítě.

Zrušení exekučního příkazu exekutor oznámí orgánu, který vede registr řidičů.

Osobě, na kterou bude uvalena exekuce pozastavením řidičského oprávnění, nebude možné jiné řidičské oprávnění udělit. Takové osobě rovněž vznikne povinnost neprodleně odevzdat řidičský průkaz.

Text zákona č. 396/2012 Sb. naleznete zde:

https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=6289

Změny od 8. prosince 2012

Dnem 8. prosince 2012 nabývá účinnosti zákon č. 390/2012 Sb., který obsahuje v pořadí již třicátou druhou novelu zákona o silničním provozu.

Novela do českého právního řádu přináší zcela nový právní institut v podobě tzv. „přiměřené omezení, aby se zdržel řízení motorových vozidel“.

Podle nového § 196a trestního zákoníku platí, že pachateli trestného činu zanedbání povinné výživy (§ 196 trestního zákoníku) může soud uložit i přiměřené omezení, aby se zdržel řízení motorových vozidel. Toto přiměřené omezení soud uloží zejména tehdy, je-li důvodná obava, že povinnost uhradit dlužné výživné bude mařena nebo ztěžována.

Bude-li pachateli trestného činu zanedbání povinné výživy takovéto přiměřené omezení uloženo, znamená to, že na základě § 94a zákona o silničním provozu pozbývá řidičské oprávnění, o jehož vrácení může požádat teprve poté, co uvedené přiměřené omezení pomine (tj. až poté, co zaplatí dlužné výživné). Přitom bude postupováno stejně, jako v případě vracení řidičského oprávnění po vykonání zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel.

Text zákona č. 390/2012 Sb. naleznete zde:

https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=6288.

Změny od 1. září 2012

Dnem 1. září 2012 nabývá účinnosti zákon č. 193/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tímto zákonem byla změněna celá řada zákonů, především pak trestní řád, a to s cílem zefektivnit projednávání méně závažných trestných činů a tím obřemenit soudům.

Mezi novelizovanými zákony je rovněž zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, jehož změny rovněž bezprostředně navazují na změny v trestním řádu, takže se netýkají přímo pravidel provozu, ale zejména úpravy řidičských oprávnění a bodového systému. Souvisí to s tím, že právě silniční provoz představuje oblast, v níž je páchána celá řada takových trestných činů, ať už úmyslně či z nedbalosti.

Jedná se konkrétně o následující novinky v zákoně o silničním provozu:

  1. Zatímco doposud se pachatelům trestných činů v silničním provozu zaznamenávaly body v bodovém hodnocení řidičů pouze v případě, kdy jim byl za trestný čin uložen odsuzujícím rozsudkem trest, počínaje 1. zářím 2012 se body budou zaznamenávat i těm řidičům, jejichž trestní stíhání pro trestný čin spáchaný bodově hodnoceným jednáním bude podmíněně zastaveno, nebo u nichž bude rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání. Tím odpadne dosavadní zvýhodnění těch pachatelů trestných činů, u nichž došlo namísto odsouzení k alternativnímu vyřešení trestní věci a kteří se doposud záznamu v bodovém hodnocení vyhnuli.
  2. Kromě toho, že se jim budou zaznamenávat body, může mít případné podmíněné zastavení trestního stíhání či podmíněné odložení návrhu na potrestání pachatele trestného činu v silničním provozu nově vliv i na trvání jeho řidičského oprávnění. Doposud platilo, že řidičské oprávnění pozbývá přímo ze zákona ten, komu byl pravomocně uložen (soudem či správním orgánem) trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel. Důvody pozbytí řidičského oprávnění se od 1. září 2012 nově rozšiřují i na případy těch řidičů, jejichž trestní stíhání pro trestný čin bylo podmíněně zastaveno nebo u nichž bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, pokud se v této souvislosti zavázali zdržet se po zkušební dobu řízení motorových vozidel. Tento jejich závazek bude tedy mít stejné právní účinky, jaké by měl odsuzující rozsudek pro trestný čin s uložením zákazu činnosti. Rovněž pro vrácení řidičského oprávnění budou tito pachatelé trestných činů podléhat stejnému režimu jako ti, jimž byl za trestný čin uložen zákaz činnosti řízení motorových vozidel. Uplyne-li tedy ode dne právní moci příslušného rozhodnutí, na jehož základě řidič pozbyl řidičské oprávnění, doba delší než jeden rok, bude žadatel o vrácení řidičského oprávnění povinně prokázat zdravotní způsobilost, a co je ještě podstatnější, rovněž se bude muset podrobit přezkoušení z odborné způsobilosti.
  3. Okruh osob, jimž nelze udělit řidičské oprávnění, se od 1. září 2012 nově rozšiřuje o ty, kteří jsou ve výkonu zkušební doby podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, pokud se zavázali zdržet se v průběhu této zkušební doby řízení motorových vozidel. Smyslem této novinky tedy je zabránit tomu, aby uvedený závazek mohl být pachateli trestných činů v praxi obcházen.
  4. V zájmu toho, aby se pachatelům trestných činů spáchaných v silničním provozu znemožnilo mařit opatření přijatá na základě trestního řádu, se právní úprava doplňuje o povinnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností informovat příslušný orgán činný v trestním řízení:

    a) o odevzdání řidičského průkazu osobou, která se zavázala zdržet se řízení motorových vozidel během zkušební doby podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, a

    b) o podání žádosti o řidičské oprávnění osobou, která se takto zavázala zdržet se řízení motorových vozidel, pokud nebyl příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vyrozuměn o tom, zda se tato osoba ve zkušební době osvědčila nebo o tom, že se má za to, že se osvědčila; v tomto případě bude obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen informovat příslušný orgán činný v trestním řízení také o tom, zda takový žadatel o řidičské oprávnění doložil odbornou způsobilost, což by nasvědčovalo tomu, že se mohl dopustit maření výkonu úředního rozhodnutí přinejmenším řízením motorového vozidla v průběhu praktické části přezkoušení.

Změny od 13. června 2012

Dne 13. června 2012 nabyl účinnosti zákon č. 197/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.

Touto novelou zákona o silničním provozu byla umožněna přeprava dětí v přípojném vozíku pro přepravu dětí, a to na všech druzích pozemních komunikacích, na nichž není jízda na jízdním kole vyloučena.

Zákon současně stanoví pravidla pro používání těchto dětských vozíků. Stanoví se, že osoba starší 18 let může vézt nejvýše dvě děti mladší 10 let v přívěsném vozíku určeném pro přepravu dětí, který splňuje technické podmínky stanovené zvláštním předpisem. Jsou-li v přívěsném vozíku přepravovány děti, musí být přívěsný vozík označen žlutým nebo oranžovým praporkem nebo štítkem o rozměru 300 x 300 mm vztyčeným ve výšce 1 200 mm až 1 600 mm nad úrovní vozovky.

Dále se uvedenou novelou umožňuje, aby osoba starší 18 let vezla dítě na dětském kole připojeném k jejímu jízdnímu kolu spojovací tyčí.

Změny od 1. června 2012

Dnem 1. června 2012 nabyla účinnosti převážná část zákona č. 119/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Mezi novelizovanými zákony je i zákon o silničním provozu, v němž byly uvedenou novelou provedeny následující změny:

1. Došlo ke zpřesnění výjimky z povinnosti podstupovat dopravně psychologické vyšetření. Díky tomu bylo vyjasněno, že povinnost osoby žádající o vrácení řidičského oprávnění poté, co dosáhla celkové počtu 12 bodů v bodovém hodnocení řidičů, absolvovat dopravně psychologické vyšetření se vztahuje i na řidiče vozidel požární ochrany, Policie ČR, Vězeňské služby ČR, zpravodajských služeb, ozbrojených sil ČR a řidiče provádějící bezúplatnou silniční dopravu soukromé povahy.

2. Došlo ke zpřesnění požadavků na přílohy žádosti o vrácení řidičského oprávnění po vykonání zákazu činnosti. Díky tomu bylo vyjasněno, že k žádosti o vrácení řidičského oprávnění se přikládá doklad o odborné způsobilosti žadatele pouze v případě, pokud ode dne právní moci rozsudku nebo rozhodnutí, jímž došlo k uložení trestu nebo sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, ke dni podání žádosti uplynul více než 1 rok.

3. Na základě požadavků plynoucích z práva EU (nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1071/2009) byl do zákona doplněn nový § 125i, který upravuje výměnu informací mezi příslušnými úřady ohledně některých pravomocných rozhodnutí o sankcích uložených osobě, jež je podnikatelem v silniční dopravě provozované velkými vozidly, nebo odpovědnému zástupci této osoby.

4. Došlo ke změně lhůty pro povinné výměny starších vzorů řidičských průkazů. Všechny dosud platné řidičské průkazy vydané před 1. květnem 2004 díky tomu podléhají povinné výměně ve lhůtě do 31. prosince 2013. Důvodem je sblížit tyto lhůty s koncem platnosti prvních průkazů profesní způsobilosti řidiče vydávaných podle zákona č. 247/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a tím výrazně uspořit veřejné prostředky a snížit administrativní zátěž pro řidiče z povolání.

Změny od 11. dubna 2012

Dnem 11. dubna 2012 nabyla účinnosti část zákona č. 119/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

K uvedenému datu byl touto novelou zpřesněn výčet povinností, z nichž platí výjimka pro řidiče vozidel s právem přednostní jízdy. Odstraňuje se tak chyba vzniklá při jedné z předchozích novelizací, v jejímž důsledku byli řidiči vozidel s právem přednostní jízdy paradoxně povinni zastavovat před přechody pro chodce a dávat chodcům přednost.

Změny od 1. dubna 2012

Dnem 1. dubna 2012 byl zákon o silničním provozu novelizován zákonem č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě.

Uvedenou novelou došlo v zákoně o silničním provozu k toliko terminologickým změnám, jež navazují na novou terminologii obsaženou:

  1. v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách),
  2. v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a
  3. v zákoně č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě.

Změny od 1. ledna 2012

Zákon o silničním provozu byl s účinností od 1. ledna 2012 novelizován třemi zákony, a to:

  1. zákonem č. 297/2011 Sb.
  2. zákonem č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů
  3. zákonem č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů

Zákonem č. 297/2011 Sb., jehož hlavní část nabývá účinnosti až dnem 19. ledna 2013, došlo od 1. ledna 2012 k následujícím změnám:

  • zpřesnění definice „obvyklého bydliště“, která nyní navazuje na úpravu v právu Evropské unie – směrnicích o řidičských průkazech (91/439/EHS a 2006/126/ES),
  • doplnění definice místa studia, která navazuje na úpravu ve směrnicích Evropské unie o řidičských průkazech (91/439/EHS a 2006/126/ES),
  • doplnění výčtu dokladů přikládaných k žádosti o řidičské oprávnění a o řidičský průkaz o doklad prokazující obvyklé bydliště na území ČR v případě žadatele, který zde nemá trvalý pobyt, popřípadě návrh jiného důkazního prostředku k prokázání obvyklého bydliště žadatele v ČR, nebo potvrzení o žadatelově studiu na území ČR,
  • výslovný zákaz udělit řidičského oprávnění osobě, jejíž řidičské oprávnění bylo v jiném členském státě EU nebo EHP pozastaveno nebo odejmuto, nebo jíž byl uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, pokud neuplynula lhůta pro opětovné udělení řidičského oprávnění (např. doba zákazu činnosti či doba „vybodování“); neexistenci těchto překážek pro udělení řidičského oprávnění je žadatelem dokládána čestným prohlášením, jehož pravdivost je možné v pochybnostech v jiném státě ověřit,
  • doplnění nového důvodu pro obligatorní odnětí řidičského oprávnění, vyjde-li po jeho udělení najevo, že žadatel nesplňoval podmínky pro jeho udělení; v případě obvyklého bydliště nebo alespoň šestiměsíčního studia v ČR lze tuto skutečnost dodatečně zhojit,
  • doplnění povinnosti každého lékaře, který zjistí, že žadatel o řidičské oprávnění nebo držitel řidičského oprávnění je zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel s podmínkou nebo není zdravotně způsobilý, oznámit tuto skutečnost neprodleně obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle obvyklého bydliště nebo místa studia takové osoby,
  • rozšíření výjimky z povinnosti podstupovat pravidelná dopravně psychologická vyšetření o řidiče vozidel Vězeňské služby ČR a zpravodajských služeb ČR.
  • Změny provedené zákonem č. 329/2011 Sb. jsou vesměs terminologické a reaguje jimi na novou terminologii zaváděnou cit. zákonem v oblasti poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.
  • Změny provedené zákonem č. 341/2011 Sb. souvisejí se zřízením Generální inspekce bezpečnostních sborů jako samostatného bezpečnostního sboru České republiky a spočívají v doplnění:
  • výjimky z povinnosti dodržovat nejvyšší povolenou rychlost pro vozidla Generální inspekce bezpečnostních sborů při plnění jejích úkolů,
  • oprávnění Generální inspekce bezpečnostních sborů při plnění používat zvláštní výstražné světla modré barvy, případně doplněné o zvláštní zvukové výstražné znamení,
  • oprávnění příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů zastavovat vozidla,
  • oprávnění Generální inspekce bezpečnostních sborů dálkově a nepřetržitě přistupovat do centrálního registru řidičů.

 

Dopravní značky s komentářem

Zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích

Zákon č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, upravuje tyto podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích:

a) registraci vozidel a vyřazování vozidel z registru, 

b) technické požadavky na provoz silničních vozidel a zvláštních vozidel a schvalování jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích,

c) práva a povinnosti osob, které vyrábějí, dovážejí a uvádějí na trh vozidla a pohonné hmoty,

d) práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů vozidel,

e) práva a povinnosti stanice technické kontroly a stanice měření emisí,

f) kontroly technického stavu vozidel v provozu.

Zákon dále upravuje výkon státní správy a státního dozoru v oblasti podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích.

Zákon se nevztahuje na vojenská vozidla.

Platné znění zákona

Vyhláška, kterou se provádějí pravidla silničního provozu

Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, provádí zákon o silničním provozu a upravuje:

a) platnost, umístění, význam a vzory dopravních značek
(svislých i vodorovných) platných v České republice,

b) světelné a akustické signály,

c) dopravní zařízení,

d) speciální označení vozidel a osob,

e) zařízení pro provozní informace,řízení provozu na pozemních komunikacích,

f) podrobnosti o označení překážky provozu na pozemních komunikacích,

g) oděvní doplňky s označením z retroreflexního materiálu,

h) žádost o udělení výjimky z omezení jízdy některých vozidel.

Platné znění vyhlášky

Nařízení vlády o stanovení některých dalších vozidel s právem přednostní jízdy

Nařízení vlády o stanovení některých dalších vozidel s právem přednostní jízdy

Podle zákona o silničním provozu mohou být zvláštním výstražným světlem modré barvy (modrým majákem) doplněným o zvláštní zvukové výstražné zařízení vybavena vozidla:

a) Ministerstva vnitra používaná Policií České republiky a označená podle zvláštního právního předpisu,

b) Vězeňské služby,

c) vojenské policie označená podle zvláštního právního předpisu,

d) obecní policie, která určí obec,

e) hasičských záchranných sborů,

f) důlní záchranné služby,

g) poruchové služby plynárenských zařízení,

h) poskytovatele zdravotnické záchranné služby, poskytovatele zdravotnické dopravní služby a poskytovatele přepravy pacientů neodkladné péče,

i) ozbrojených sil používaná u vojenských záchranných útvarů pro plnění humanitárních úkolů civilní ochrany,

j) celní správy označená podle zvláštního právního předpisu,

k) Generální inspekce bezpečnostních sborů označená podle zvláštního právního předpisu.

Zákon o silničním provozu současně stanoví, že vláda může stanovit nařízením ještě další vozidla, která pro plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností mohou být vybavena zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy. K tomu bylo vydáno nařízení vlády č. 110/2001 Sb., kterým se stanoví další vozidla, která mohou být vybavena zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy.

Platné znění nařízení vlády

Vyhláška o celostátním dopravním informační systému

Celostátní dopravní informační systém je systém obsahující aktuální informace o situaci v provozu na pozemních komunikacích, které mají vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.

Podle zákona o silničním provozu má být celostátní dopravní informační systém provozován Ministerstvem dopravy nebo jím pověřenou osobou a slouží k informování veřejnosti o situacích v provozu na pozemních komunikacích, které mají vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Za tím účelem jsou Policie České republiky, obecní policie, silniční správní úřady, správci pozemních komunikací a Hasičský záchranný sbor povinni poskytovat Ministerstvu dopravy aktuální informace, které mají vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.

Prováděcím právním předpisem, který stanoví druh informací, které mají vliv na bezpečnost a plynulost silničního provozu, způsob předávání informací, způsob sběru informací a způsob zveřejňování informací pro potřeby dopravní veřejnosti, je vyhláška č. 3/2007 Sb., o celostátním dopravním informačním systému.

Platné znění vyhlášky

Vyhláška o evidenci dopravních nehod a o úhradě za poskytnutí údajů z evidence dopravních nehod

Evidence dopravních nehod je podle zákona o silničním provozu vedena Policií České republiky a obsahuje

a) údaje o účastnících dopravní nehody,

b) údaje o vozidlech, která měla účast na dopravní nehodě,

c) údaje o místu a době dopravní nehody,

d) údaje o příčinách dopravní nehody.

Kromě toho existuje ještě Centrální evidence dopravních nehod vedená Ministerstvem vnitra, do které Policie České republiky předává aktualizované podklady.

Údajů z evidence dopravních lze poskytnout na základě písemné žádosti pouze:

a) orgánům státní správy v rozsahu potřebném k plnění jejich úkolů (bezplatně),

b) soudům všech stupňů, státním zastupitelstvím všech stupňů (bezplatně),

c) orgánům a organizacím, které jsou pověřeny zvláštními předpisy k práci s těmito údaji, například pojišťovně ke zjištění údajů o řidiči, který byl účastníkem dopravní nehody nebo takovou nehodu zavinil (za úhradu),

d) orgánům činným v trestním řízení (bezplatně),

e) obcím v rozsahu potřebném pro jejich činnost (bezplatně),

f) fyzickým osobám, pokud jde o údaje o nich vedené (za úhradu),

g) jiným fyzickým nebo právnickým osobám na základě písemného souhlasu osoby, o jejíž údaje fyzická nebo právnická osoba žádá, ověřeného příslušným orgánem (za úhradu).

Způsob vedení záznamů v evidenci dopravních nehod, podrobnosti o údajích vedených v evidenci dopravních nehod a způsob předávání podkladů do centrální evidence dopravních nehod stanoví vyhláška č. 32/2001 Sb., o evidenci dopravních nehod.

Údaje z evidence dopravních nehod se právnickým a fyzickým osobám uvedeným výše pod písmeny c), f) a g) poskytují pouze za úhradu, jejíž druh a výši stanoví vyhláška č. 218/2006 Sb., o úhradě za poskytnutí údajů z evidence dopravních nehod. V současné době tato úhrada činí 100 Kč.

Platné znění vyhlášky o evidenci dopravních nehody
Platné znění vyhlášky o úhradě za poskytnutí údajů z evidence dopravních nehod

Vyhláška o řidičských průkazech

Vyhláška č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů, je další z prováděcích vyhlášek vydaných k provedení zákona o silničním provozu a obsahuje:

a) stanovení náležitostí a vzoru řidičského průkazu České republiky,

b) stanovení náležitostí a vzoru mezinárodních řidičských průkazů vydávaných Českou republikou podle úmluv o silničním provozu,

c) uvedení náležitostí a vzoru řidičských a mezinárodních řidičských průkazů vydávaných cizími státy podle úmluv o silničním provozu, které opravňují k řízení motorových vozidel v České republice,

d) podmínky uznávání řidičských oprávnění ostatních cizích států za účelem výměny řidičského průkazu, který neodpovídá úmluvám o silničním provozu,

e) úpravu harmonizovaných a národních kódů zapisovaných do řidičských průkazů,

f) podrobnosti o nakládání s tiskopisy řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů,

g) podrobnosti pro případ odevzdání řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu,

h) náležitosti potvrzení o zadržení řidičského průkazu,

i) náležitosti potvrzení o převzetí kauce,

j) náležitosti pověření k výkonu státního odborného dozoru a vrchního státního odborného dozoru,

k) podrobnosti o vybavení dopravních psychologů nezbytném pro řádné provádění dopravně psychologického vyšetření,

l) podobnosti o způsobu vedení registru řidičů a centrálního registru řidičů

Vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel

Vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění pozdějších předpisů, vydaná Ministerstvem zdravotnictví, zapracovává předpisy Evropské unie a upravuje:

a) podrobnosti o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel a

b) náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat.

Vyhláška o vzoru paměťové karty řidiče

Vyhláška č. 124/2007 Sb., o vzoru paměťové karty řidiče, stanoví v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie vzor paměťové karty řidiče, určené pro použití v digitálním tachografu.

Platné znění vyhlášky

Vyhláška o provádění kontrol technického stavu vozidel

Vyhláška č. 82/2012 Sb., o provádění kontrol technického stavu vozidel a jízdních souprav v provozu na pozemních komunikacích (vyhláška o technických silničních kontrolách), zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje

a) způsob provádění kontrol technického stavu vozidel a jízdních souprav vykonávaných v rámci provozu na pozemních komunikacích (technická silniční kontrola),

b) způsob stanovení nákladů na provedení technických silničních kontrol a

c) náležitosti dokladu o výsledku technické silniční kontroly.

Platné znění vyhlášky

Nařízení vlády o emisích ve výfukových plynech některých zážehových motorů

Nařízení vlády č. 365/2005 Sb., o emisích znečišťujících látek ve výfukových plynech zážehových motorů některých nesilničních mobilních strojů, zapracovává přísluš předpisy Evropské unie a upravuje mj. požadavky na přípustné emise znečišťujících látek ve výfukových plynech zážehových motorů mobilních strojů a zařízení, které nejsou určeny k pohybu na pozemních komunikacích, dále pomocných motorů montovaných do zařízení v silničním vozidle a zvláštním vozidle s netto výkonem 19 kW nebo menším.

Platné znění

Vyhláška o štítcích s údaji o spotřebě a emisích CO2

Vyhláška č. 245/2005 Sb., o náležitostech informačních štítků a plakátů s údaji o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 při prodeji nových osobních vozidel, zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a v souvislosti s prodejem nových osobních vozidel upravuje umístění

a) štítku s údaji o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2,

b) plakátu a obrazovky se seznamem údajů o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2.

Platné znění vyhlášky

Řidičská oprávnění a řidičské průkazy

Problematika řidičských oprávnění a řidičských průkazů je upravena v zákoně č. 361/2000 Sb., o provozu na o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon upravuje rovněž registr řidičů a bodové hodnocení řidičů.

S účinností od 19. ledna 2013 se vymezení řidičských oprávnění zásadním způsobem mění, a to v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech. Od uvedeného data jsou řidičská oprávnění zákonem o silničním provozu vymezena následovně:

Autoškoly a školení řidičů

Oblast autoškol a školení řidičů, neboli oblast získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, je obsažena především v zákoně č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje

a) podmínky pro provozování autoškol,

b) způsob provádění výuky a výcviku žadatelů o získání odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla a práva a povinnosti žadatelů o získání řidičského oprávnění,

c) práva a povinnosti provozovatelů a učitelů autoškol,

d) podmínky pro udělování a odnímání osvědčení pro učitele výuky a výcviku (tzv. profesní osvědčení) a průkazu zkušebního komisaře,

e) způsob provádění zkoušek k získání řidičského oprávnění,

f) způsob provádění výuky a výcviku řidičů v rámci zdokonalování odborné způsobilosti řidičů,

g) požadavky na fyzickou nebo právnickou osobu, která provádí výuku a výcvik v rámci zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, a její práva a povinnosti,

h) vydávání průkazu profesní způsobilosti řidiče,

i) přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel v bodovém hodnocení,

j) působnost správních úřadů a státní dozor.

K provedení zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel byly vydány tyto vyhlášky:

  1. vyhláška č. 167/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů
  2. vyhláška č. 156/2008 Sb., o zdokonalování odborné způsobilosti řidičů.

Pozemní komunikace

Oblast právních vztahů souvisejících s pozemními komunikacemi je upravena především v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o pozemních komunikacích zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje 

a) kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a jejich ochranu,

b) práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uživatelů a

c) výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací příslušnými silničními správními úřady. 

Zákon upravuje rovněž elektronické mýtné a časové poplatky za užívání zpoplatněných pozemních komunikací, jakož i kontrolní vážení vozidel.

Výše časových poplatků (tj. cena tzv. dálničních kupónů) a výše sazeb mýtného za užívání zpoplatněných pozemních komunikací je v návaznosti na zákon o pozemních komunikacích stanoví stanovena nařízením vlády č. 484/2006 Sb., o výši časových poplatků a o výši sazeb mýtného za užívání určených pozemních komunikací, ve znění pozdějších předpisů. 

V návaznosti na zákon o pozemních komunikacích stanoví vyhláška č. 527/2006 Sb., o užívání zpoplatněných pozemních komunikací, ve znění pozdějších předpisů:

a) u časového poplatku:

  1. pozemní komunikace, jejichž užití podléhá zpoplatnění,
  2. vzory kupónů prokazujících zaplacení časového poplatku, způsob jejich vyplňování a evidence,
  3. díl kupónu prokazující úhradu časového poplatku a způsob jeho umístění ve vozidle.

b) u mýtného:

  1. pozemní komunikace, jejichž užití podléhá mýtnému,
  2. další skutečnosti uvádě v evidenci údajů o mýtném nezbytné pro provozování systému elektronického mýtného,
  3. výši kauce při poskytnutí elektronického zařízení,
  4. způsob provádění evidence v systému elektronického mýtného,
  5. způsob nakládání s elektronickým zařízením a podmínky jeho užívání,
  6. způsob úhrady mýtného a prokázání úhrady mýtného,
  7. druhy údajů, které jsou potřebné k zadání do elektronického zařízení a které umožňují stanovení mýtného,
  8. strukturu, popis a způsob výpočtu nákladů a způsob stanovení sazeb mýtného.

Vozidla

Podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích upravuje především zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje mj. i problematiku registrace vozidel nebo jejich pravidelné prohlídky ve stanicích technické kontroly (STK) a stanicích měření emisí (SME). Přitom zapracovává řadu předpisů Evropské unie a mezinárodních předpisů EHK/OSN.

K provedení zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích bylo vydáno několik prováděcích právních předpisů, a to:

  • nařízení vlády č. 365/2005 Sb., o emisích znečišťujících látek ve výfukových plynech zážehových motorů některých nesilničních mobilních strojů
  • vyhláška č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel, ve znění pozdějších předpisů
  • vyhláška č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, ve znění pozdějších předpisů
  • vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
  • vyhláška č. 245/2005 Sb., o náležitostech informačních štítků a plakátů s údaji o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 při prodeji nových osobních vozidel
  • vyhláška č. 355/2006 Sb., o stanovení způsobu a podmínek registrace, provozu, způsobu a podmínek testování historických a sportovních vozidel a způsobu a podmínek testování silničního vozidla, které je registrováno v registru silničních vozidel, ve znění pozdějších předpisů

Novela vyhlášky o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel

Dne 1. října 2012 vstupuje v účinnost vyhláška č. 315/2012 Sb. Uvedenou vyhláškou dochází k novelizaci vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Jednak dochází k doplnění možného způsobu označení vozidel s právem přednostní jízdy modrým majákem, jednak k aktualizaci výčtu předpisů Evropské unie, které se vztahují ke konstrukci a provozu kolových vozidel a nesilničních mobilních strojů.

Text vyhlášky č. 315/2012 Sb. naleznete zde.

Silniční doprava

Podmínky provozování silniční dopravy silničními motorovými vozidly provádě pro vlastní a cizí potřeby za účelem podnikání, jakož i práva a povinnosti právnických a fyzických osob s tím spojené a působnost a pravomoc orgánů státní správy na tomto úseku, v návaznosti na příslušné přímo použitelné předpisy Evropské unie upravuje zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a právní předpisy vydané k jeho provedení.

Zákon o silniční dopravě mj. upravuje provozování nákladní i osobní dopravy, včetně provozování taxislužby.

Povinné ručení

Oblast povinného ručení neboli pojištění odpovědnosti z provozu vozidla upravuje zákon č. 168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).

K provedení tohoto zákona byla Ministerstvem financí vydána vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

Tento č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje:

a) pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen „pojištění odpovědnosti“),

b) zřízení České kanceláře pojistitelů (dále jen „Kancelář“), její právní postavení, organizaci a předmět činnosti.

Nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

Je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Výše příspěvku se určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel činí:

Druh vozidla

Denní sazba v Kč

1. motocykl s objemem válců motoru do 350 cm3

20

2. motocykl s objemem válců motoru nad 350 cm3

30

3. osobní automobil s objemem válců motoru do 1 850 cm3

50

4. osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 850 cm3

70

5. autobus

160

6. nákladní vozidlo s největší přípustnou hmotností do 12 000 kg nebo přípojné vozidlo s největší přípustnou hmotností nad 3 500 kg do 10 000 kg

130

7. tahač nebo jiné nákladní vozidlo s největší přípustnou hmotností nad 12 000 kg nebo přípojné vozidlo s největší přípustnou hmot­ností nad 10 000 kg

300

8. speciální vozidlo

80

9. přípojné vozidlo s nejvyšší přípustnou hmotností do 3 500 kg

30

10. zemědělský nebo lesnický traktor a jejich přípojné vozidlo

40

11. ostatní vozidla

60

Platné znění zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

Vyhláška, kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

Vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, upravuje:

a) rozsah údajů o pojištění odpovědnosti sdělovaných pojistitelem České kanceláři pojistitelů

b) náležitosti potvrzení o době trvání pojištění odpovědnosti a škodném průběhu pojištění a

c) seznam cizích států, na které se vztahuje pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

Mimo území České republiky, ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, se pojištění odpovědnosti podle cit. vyhlášky vztahuje na škody způsobené provozem tuzemských vozidel na území států Albánie, Andorry, Bosny a Hercegoviny, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Chorvatska, Monaka, San Marina, Srbska, Černé Hory, Švýcarska, Turecka, Ukrajiny a Vatikánu.

Platné znění vyhlášky

Záznam o dopravní nehodě

U dopravních nehod, které nepodléhají oznamovací povinnosti Polici České republiky, jsou účastníci nehody povinni sepsat společný záznam o dopravní nehodě. Tento záznam musí obsahovat:

  • popis času a místa vzniku dopravní nehody,
  • popis příčiny, průběhu a následků dopravní nehody,
  • identifikaci účastníků nehody
  • identifikaci zúčastněných vozidel

Účastníci nehody jsou povinni tento záznam podepsat a neprodleně předat pojistiteli, který by měl plnit vůči poškozenému (tj. pojišťovně viníka dopravní nehody).

Záznam o dopravní nehodě může mít v zásadě libovolnou formu, žádný pevně stanovený formulář zákon nepředepisuje. Přesto lze doporučit využití tzv. euroformuláře záznamu o dopravní nehodě, který současně doporučujeme všem řidičům vozit s sebou, byť není součástí povinné výbavy vozidel.

Ideální je, pokud všichni účastníci nehody budou mít své vyhotovení záznamu, neboť se tím předejde případným pozdějším sporům (to souvisí mimo jiné s rizikem dodatečného pozměnění obsahu záznamu). Pokud to z jakéhokoliv důvodu není možné, musí záznam vždy zůstat poškozenému, neboť právě poškozený jím bude u pojišťovny prokazovat svůj nárok na náhradu škody. Kdyby naopak záznam zůstal pouze viníkovi dopravní nehody, vystavuje se poškozený reálnému riziku, že nebude schopen svůj nárok vůči pojišťovně viníka nehody prokázat (viník nehody může posléze záznam například zničit).

Pokud některý z účastníků nehody odmítne poskytnout součinnost při sepsání záznamu o nehodě, popřípadě jinak znemožňuje řádné zajištění podkladů pro oznámení nehody pojišťovně, či je dokonce agresivní, neprodleně přivolejte k nehodě Policii České republiky.

Euroformulář záznamu o dopravní nehodě ke stažení
Euroformulář záznamu o dopravní nehodě ke stažení - anglická verze

Dopravní nehody a nový občanský zákoník od 1. 1. 2014

Dnem 1. ledna 2014 nabývá účinnosti nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) který oblast odpovědnosti za škodu upravuje výrazně podrobněji než občanský zákoník dosavadní, a to konkrétně v ustanovení § 2894 až § 2971.

Nový občanský zákoník přináší do oblasti náhrady škody řadu změn, které mj.

  • posilují právní postavení poškozeného,
  • rozšiřují případy náhrady nemajetkové újmy,
  • rozpracovávají zvláštní případy vzniku škody,
  • zrušují paušální limity pro výpočet náhrad za ublížení na zdraví a usmrcení. 

Co to konkrétně znamená…

Poškozený si bude moci nadále nárokovat škodu na věcech, přičemž nový občanský zákoník hovoří o tzv. náhradě při poškození věci. Při určení výše škody na věci se bude vycházet z její obvyklé ceny v době poškození a bude se zohledňovat, co poškozený musel k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Je zaveden nový institut týkající se věcí zvláštní obliby, neboť některé věci mají pro lidi jen těžko nahraditelnou hodnotu, a proto v těchto případech nový občanský zákoník říká, že: „poškodil-li škůdce věci ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby“. Tuto cenu si pak každý poškozený bude moci primárně určit sám, a to právě podle hlediska oblíbenosti a vztahu k dané věci. Případné spory pak bude muset vyřešit soud. Z meritu věci je jisté, že tento nový institut s sebou minimálně zpočátku (dokud se nevytvoří ustálená judikatura) ponese navýšení množství soudních sporů. V případě dopravních nehod, které vznikají většinou z nedbalosti, ovšem nebude tento nárok běžně ze strany poškozených uplatňován, neboť zde škoda zpravidla nebývá způsobena ze svévole či škodolibosti.

Nový občanský zákoník již nepracuje s pojmem škoda na zdraví, nýbrž s pojmem ublížení na zdraví, při kterém poškozený nadále bude moci nárokovat tzv. bolestné a ztížení společenského uplatnění. Nový občanský zákoník hovoří o peněžité náhradě, která plně vyvažuje vytrpě bolesti, přičemž pokud vznikla poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí škůdce i ztížení společenského uplatnění. Novinkou v oblasti odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění je, že nový občanský zákoník zrušil vyhlášku č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, podle které se bolest a ztížení společenského uplatnění hodnotila body, přičemž za každý bod náleželo poškozenému 120 korun. Nová právní úprava žádné maximální limity odškodnění nezavádí, a tudíž se v případě výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění bude posuzovat u každého individuálně. Pokud povinný dobrovolně neuhradí částku, kterou bude poškozený nárokovat, bude třeba obrátit se na soud, který o jím uplatněném nároku rozhodne. Ten pak určí přiměřenou výši náhrady dle svého uvážení a s přihlédnutím ke všem okolnostem případu. Se zrušením výše uvedené vyhlášky je třeba minimálně po jistou přechodnou dobu opět počítat s nárůstem soudních sporů.

V ustanoveních o náhradě škody nový občanský zákoník upravuje i ochranu osobnosti, která byla dříve upravena mimo tuto oblast. Nový občanský zákoník používá pojem nemajetková újma.

V souvislosti s ublížením na zdraví má podle nového občanského zákoníku poškozený právo na náhradu nákladů spojených s léčením, přičemž tyto náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost se hradí tomu, kdo je vynaložil. Novinkou pak je možnost požádat o přiměřenou zálohu na tyto náklady. Poškozený má nadále nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti, náhradu za ztrátu na důchodu. Souhrnně se tyto nároky označují jako peněžité dávky.

Nový občanský zákoník zavádí pojem odbytné, které může soud poškozenému přiznat namísto peněžitého důchodu, je-li pro to důležitý důvod a poškozený o to požádá. V zásadě se jedná o jakési jednorázové vyrovnání.

Při usmrcení pak osoby pozůstalé po zemřelém (manžel/ka, rodič, dítě a jiné osoby blízké) mají nárok na peněžitou náhradu vyvažující plně jejich utrpení. Jedná se tedy o obdobu tzv. jednorázového odškodnění, jak je znal dosavadní občanský zákoník, avšak s tím rozdílem, že peněžitá náhrada není již stanovena pevnými částkami, ale opět se u každé pozůstalé osoby bude určovat individuálně. Na tomto místě je třeba podotknout, že nový občanský zákoník rozšiřuje pojem osoby blízké, do nichž nově zahrnuje i osoby sešvagřené. Náklady pohřbu a náklady na výživu pozůstalým zůstávají zachovány.

Nově vzniká možnost žádat náhradu při poranění zvířete (které již není považováno za věc) a kdy při jeho poranění hradí škůdce účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete tomu, kdo je vynaložil.

Slovo závěrem

Nová právní úprava náhrady škody otevírá poškozenému nové možnosti k uplatnění jeho nároků a určitým způsobem jeho postavení posiluje. Soukromý život každého z nás je velmi proměnlivý a individuální na to, aby ho šlo vystihnout jedním sazebníkem pro všechny. Za významné lze tak považovat zejména zrušení ustanovení upravujících jednorázová odškodnění pozůstalým, jakož i vyhlášky o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění.